Archiv
  
AKTUALITY    ZAMĚSTNANCI    PREVENCE    DOKUMENTY ŠKOLY    PROJEKTY    
  
  
30. 08. 2016    09:58:54
S princeznou v komnatách...

Když jsme řešili, kam bychom mohli jet na školní výlet, měla Ája bezvadný nápad: „Pojeďme do zámku Lešná u Valašského Meziříčí“. Proč ne. Nikdy jsme tam nebyli, je to blízko, mohou tam jet všichni a nebude to drahé. Na webových stránkách nás zaujaly dva lektorské programy pro školy. Stačilo zvednout telefon, objednat se a jet.

 Nejdříve jsme šli „Po stezkách zámeckých zahradníků“. Paní lektorka nás poučila, co se v parku může a co je přísně zakázáno. Mohli jsme vyrazit. Cesta byla lemována fáborky a na stanovištích nás čekaly úkoly. Poznávání našich i cizokrajných stromů, jejich zajímavá květenství a plody, druhy a barvy květin. Odpovídali jsme na otázky, co všechno musí umět zahradník, pojmenovávali jsme jeho nářadí a předváděli jsme, jak se s ním pracuje. Víte, že tady mají hotel pro zvířátka? Nad hlavami nám zpívali ptáci, sluneční paprsky barvily tváře, lehká únava se pomalu hlásila. V cíli jsme dostali za odměnu omalovánku s razítkem. Po rozloučení s paní zahradnicí jsme se osvěžili a přešli do zámku.

 „S princeznou v komnatách“ je program, při kterém návštěvnici plní zábavné úkoly a při kterém na vlastní kůži poznají, jak se žilo na zámku. Nejdříve jsme princezně Tereze pomáhali najít klíč od komnaty, kde měla velikou šperkovnici. V knihovně jsme hledali podle kartiček ukryté detaily. V Bílém sále nám princezna ukázala čerstvě vylíhnutou várku motýlů martináčů. Za doprovodu klavíru jsme si zazpívali. A už tu byl čas, abychom si nacvičili zámeckou etiketu – pánové smekají klobouky, dámy se uklánějí. Z obrazů se na nás dívali potomci rodu hrabat Kinských, museli jsme se snažit. Nejvíc jsme se ale pobavili, když jsme si měli vyzkoušet povinnosti služebnictva. O co se jednalo? Obejít prostřený stůl a donést princezně tác se sklenicemi na víno. „Nikdo nic nerozbil, všichni jste přijati, vstávat budete brzy ráno a spát půjdete pozdě večer. Chcete přijet o prázdninách na brigádu?“, oznamovala princezna. Nikdo nechtěl. Ještě štěstí, že to byla jen legrace a že žijeme v jiné době. Poslední poděkování, rozloučení, svačina a jedeme do školy. Vzpomínkou jsou už jen fotky a krátká videa. (viz fotogalerie) Děkujeme paní zahradnici i princezně Terezce.

 Mgr. D. Machálková, tř. uč. ST2